V noci jsem snil, že jsem motýlem

Poezie Františka Hrubína se již od roku 1939, kdy se oženil a narodily se mu dvě děti, přeměňuje z přírodně a milostně laděné lyriky ve prospěch básniček a říkadel pro děti, kterými ostatně proslul mezi dětmi z celého světa. Tento přechod byl pak definitivně potvrzen v roce 1956, kdy Hrubín společně s Jaroslavem Seifertem vystoupil na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů s ostrou kritikou poúnorových čistek se zákazy nepřizpůsobilých se spisovatelů tak, že po krátkém zákazu veškeré činnosti mu byla dovolena právě jen dětská literatura.

Význam lyricko-epické romance, Romance pro křídlovku, z roku 1961 lze charakterizovat jako návrat ke kořenům a to nejen ke kořenům své mladistvé poezie, ale i do vlastního mládí, kdy hlavní postava František je alter egem samotného autora a jeho nenaplněné životní lásky k dívce od kolotoče - k Terině.

Děj skladby je vyprávěn retrospektivně v časových smyčkách několika letních dnů mezi léty 1930 a 1934, kdy do Františkovy vsi zavítala pouť. Při svém posledním setkání však František vybuchne žárlivostí, protože Terina má na sobě čepici svého dlouholetého nápadníka Viktora tak, že celý další rok se mučí láskou a čeká na další pouť, aby mohl svou chybu napravit. Avšak dalšího léta již Terina nepřijede, protože jak se František dozví od svého soka v lásce Viktora, zemřela v zimě na záškrt.

S Viktorem se František setká po dvaceti letech, aby spolu navštívili Terin hrob - již dva roky zrušený - Viktor při této příležitosti Terině zahraje na křídlovku, která se Františkovi stane symbolem lásky i smrti.