V noci jsem snil, že jsem motýlem

V pořadí poslední kniha polského novináře Mariusze Szczygieła Udělej si ráj se podobně jako polský, český, německý či francouzský bestseller, ale též i kniha oceněná jako Evropská kniha roku 2006 - Gottland z roku 2006, věnuje Čechům, respektive přibližuje fenomén Čechů polským čtenářům. Není tedy divu, že za zástupu Szczygiełových knih byly právě jen tyto dvě přeloženy do češtiny.

Gottland byl svým způsobem historická reportáž, která se na osudech několika v Polsku neznámých českých osobností snažila Polákům Čechy a Moraváky ukázat z jiné stránky než jakým je v Polsku oblíbený archetyp, co Čech, to Švejk. Udělej si ráj sice používá podobný princip jako v předchozí knize, kdy Szczygieł představuje obyvatele Čech a Moravy za pomocí medailónků několika více či méně známých osobností. Tentokrát si však všímá jedné z intimnějších stránek lidské identity - jejich víry, kdy Szczygieł staví do přímého kontrastu polský katolicismus, který je v Polsku vedle osobního vyznání i známkou rodinné a národnostní příslušnosti, a český ateismus, který se jakožto fenomén snaží dát do souvislosti s všudepřítomným cynismem, absencí patosu ale i s humorem bez jakýchkoliv hranic. Snaží se též zkoumat historické příčiny ateismu, averzi vůči katolicismu ale i všudepřítomné náboženské projevy oné časté podoby ateismu, ve které byl bůh nahrazen nejrůznějšími polonáboženskými podobami mezi nebem a zemí.

Mariusz Szczygieł má u nás nálepku čechofil, ale přitom nelze v žádném případě říci, že by o Češích psal něco dobrého. Ne, Ssczygiel je mistr svého pera, a byť obyvatele české kotliny nepopisuje v nijak hezkých barvách, má dar na nich vystihnout rysy, které v jeho podání jako dobré vypadají. Neadoruje známé a proslulé osobnosti, naopak často ve svých esejí střižených reportážích zkoumá osobnosti kontroverzní, které vedle švejkovství plně naplňují druhé nejčastější klišé, jež o Češích panuje - holubičí povaze.

Především je však Szczygieł vynikající novinář, který si důkladně ověřuje získané informace a jeho knihy jsou tedy přínosné i co do informační hodnoty. - Jako ilustrativní příklad uvádím první zpovídanou osobnost z knihy Udělej si ráj, Egona Bondyho, kterého já, jako možná i mnoho dalších českých čtenářů, takřka důvěrně s mnoha intimními detaily znám z díla Bohumila Hrabala. Szczygieł, který je bez pochyby velmi dobrým znalcem Hrabalova díla, však tomuto kouzlu nepodlehl, a namísto žoviálního opilce nám Bondyho předvedl ve zcela jiné rovině, jež s Hrabalovým pábitelstvím nemá zhola nic společného. (Na obranu Hrabala, který z Egona Bondyho ale například i z Vladimíra Boudníka vytvořil pábitele, nutno říci, že Hrabal v době psaní nikdy nepočítal s tím, že by byla jeho próza zveřejněna. Bondy a Boudník se tedy stali literárními postavami čistě pro pobavení úzkého okruhu přátel.)